Berme věci s humorem, smějme se dokud to jde a dělejme si legraci. V práci nebo doma, všude. V těžkým rozhodnutích pomůže koučink, odpovědi máme v sobě na talíři. Jen je znovu najít.

Spíše často, je to v životě jako na houpačce. Klidná období jsou spíše krátká a neklidná střídají více neklidná :-). To moje aktuálně neklidné a více neklidné začalo už několik let zpět, kde se rozehrála zdravotní hra o život mojí ženy.

I když jsem si to nikdy neuměl představit, je to jízda mého života. Nic není jako dříve, vše má jinou chuť a život běží jako by se nechumelilo stále dále. Ani na chvíli mi nedal prostor si vydechnout a něco rozmyslet.

Ta neviditelná síla tlačí ke stálé změně v mém životě, nikdy nespí a nikdy se neptá na další krok. Stejně jako to dělají naše děti, jsou tu a vždy naplno.

Opustil jsem práci, jednak fyzickým a psychickým vyčerpáním, jednak potřebou být v této nelehké době s rodinou. Tahle domácí etapa mého života je o vyrovnání se s tím, že už nemám vnější úspěch v práci a musím hledat svoji hodnotu v sobě. Jsem jen za sebe a nic z vnějšku na to nepomáhá. Ten vnitřní hlas je se mnou pořád.

Je zvláštní, jak i nejtěžší životní situace umí být ve svém projevu vlastně obyčejné. Jako by se nic nedělo, život jde dále a my musíme žít. Žití a bytí je tu přítomno stále, beze změny.

Přemýšlím mnohem více o tom, co si skutečně v životě přeji. Našel jsem si několik oblastí, které mohu smysluplně rozvíjet. Najednou nebylo důležité jestli jsem v práci nebo doma. Jak jsem se k věcem postavil, rozhodovalo o všem. Z každé situace je nějaká cesta jinam, do lepší reality. Začal jsem ji plánovat a realizovat. Zjistil jsem, že když si myslím, že věci nemají řešení, mají spoustu řešení, jen jim nestát v cestě a dovolit si, aby mohly přijít.

Snažím se žít ze dne na den, asi nejlepší moje metoda, jak být v klidu. Začal jsem sám používat kouče, promluvy o smyslu života a hodnotách jsou k věci a usměrní roztěkanou mysl. Běhám a cvičím. Zapojuji se co nejvíce do běžného chodu domácnosti. Peru a žehlím. Vařím.

A co závěrem?

Neočekávat, nemyslet a hlavně nezastavovat se a jít. Hodně o věcech snít a vnitřně je prožívat, než je hned rozjet a dělat. Oplatí se to.

A ještě jedna věc je k nezaplacení, humor. Ten si uchovávám a hýčkám, kdy to jen jde. Ten pomáhá na všechno a vždycky. Žití zdar…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *