Obě se propojily do silného svazku a utkaly příběh, který jsme rozplétali v několika minulých životech. Příběh dítěte, matky, děvečky na statku, bolesti a utrpení.

Poznání a odstranění negativních přesvědčení přineslo fyzickou úlevu a vhled do společných prvků několika životních příběhů.

Zakončili jsme téměř na prahu nového dne, kdy měsíc stále vládne, ale noc se lomí v půli.

Příběh našich dnů se mnohdy jeví jako ztracený. Urputně hledáme záchranu, plaveme na hladině jen tak tak. Jen nepřestávat, jen zůstat na cestě. Volání o pomoc nikdo neslyší. A přesto se stále dějí věci, které dávají smysl. Stále se vše mění a připlouvají nové dny.

Tak hlavu vzhůru, tam, v tom pohledu do dáli je odpověď.

Klidnou další noc všem.

srdečně Petr